Znamenitá mrtvola

​Znamenitá mrtvola

Agustina Baztericca

  Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti.
  Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno.
  Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru.
  V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít.
  Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni?
  Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?

"Vysvětluje jim, že tady se dodávka vykládá, jednotlivé kusy se označí a zváží. Taky je tady oholí, protože vlasy se prodávají. Pak je odvedou do klecí na krátkodobé ustájení, kde si den oddychnou. „Maso z kusu, který je ve stresu, je tvrdé nebo nechutná dobře, a stává se z něj tudíž druhořadý produkt,“ říká jim."

Uf! Tak toto bolo…Wau!

Predpokladám, že autorka, vegetariánka, navštívila niektorú firmu na spracovanie mäsa (samozrejme aj usmrcovanie zvierat),a to jej vnuklo myšlienku napísať tento príbeh. No ale prečo si myslím čím sa autorka inšpirovala? Sama som praxovala na jatočnej porážke zvierat a oddeleniach na spracovanie mäsa. Agustina to popísala tak reálne! S malým rozdielom. Nepísala o prasatách alebo kravách. Jej "mäsom"v knihe boli ľudia. Na to, že autorkou je žena, dokázala napísať nechutné, brutálne scénky. Neberte to, prosím, ako škatuľkovanie, že v tomto hrajú prím muži…pri čítaní pochopíte ako som to myslela. Kniha je útla, má 250 strán a krátke kapitoly, takže prečítanú ju môžete mať na jedno dlhšie posedenie. Znamenitá mrtvola je rozdelená na dve časti. Prvá sa venuje primárne vysvetleniu, ako funguje nový svet, prečo sa nejedia zvieratá,ale ľudia(a prečo sa vôbec mäso musí jesť), čo tomu predchádzalo, ako funguje chov a proces až do okamihu, kedy sa z mäsa varia pochúťky. Druhá časť sa zameriava na život hlavného hrdinu. Ako žije po tom, čo mu umrelo dieťa, manželka sa odsťahovala k svojej matke a žije len pre prácu, ktorú nenávidí. V tejto časti knihy je veľa úvah, ale aj spomienok Marcosa na dobu 'pred tým'. Musím povedať, že veľa momentov v knihe bolo prekvapivých, neraz mi skrútilo vnútornosti (toto čítanie nebude vhodné pre slabé žalúdky), príbeh sa doslova čítal sám,aj keď nie vždy ľahko. Mám však aj malé negatíva. Musela som si zvykať na štýl autorky. Bol strohý, chladný,bez emócií. Taktiež som dúfala, že bude vysvetlené, akým spôsobom sa na začiatku kanibalistickej éry vyberali\triedili ľudia na jediaceho a jedlého. Toto mi tu dosť chýbalo. Inak autorka vychytala dosť veľa detailov,tento jeden mne osobne chýbal. Nakoľko si Marcos pamätal ešte prácu v mraziarňach so zvieratami,mohlo to byť spomenuté….

PS: tá obálka je dokonalá 🙈

Za mňa 4*